“My čekali jaro a zatím přišel mráz…”
Tuto písničku jsem se v minulém tisícíletí naučil hrát na kytaru jako první. Vyjeli jsme v noci po live stream s Radovan Vaculík a po suchých silnicích byli na místě ve tři ráno.
Parádní lyžování, sluníčko.
Nedělní ráno bylo kouzelné jinak.
Vítr, sněžení, že by ani Pavla nevyhnal.
Silnice přes hory, doly s obytňákem je zážitek. Hrabání do kopců, když před vámi někdo zastaví a jemné brzdění z kopce, jako když máte vajíčko v botě. Pár aut si ustlalo v příkopech.
Na dálnici zase jako s větrem o závod. Ne tak rychle, ale bojovali jsme kdo koho ze silnice vytlačí. Kdybych měl asistenta jízdy v pruzích, tak by mě pořádně dokopal.
Měl jsem ráno posnídat nějaká těžká jídla, vajíčka, čočku…Po lyžování nám váha chyběla.
Jak jste se měli vy? Dobrý start do nového pracovního týdne!
Pavel
Vyšlo na LinkedIn pod #vikendovyklein
