Podnikatelské střípky, aneb aby z podnikání nezbyly jen střepy.
Dnes téma rutina.
Se Šárkou Novákovou jsme mluvili o rutině, o rutinních operacích, o mozku. Jak funguje mozek, co se v něm asi udává. Já jsem jí říkal, že pracuju převážnou většinu času v rutinním módu, ať už je to řízení auta nebo některé operace v mé branži jsou pro mě rutinou. A ona mi dala takový zvláštní příklad: „Zkuste si vyčistit zuby druhou rukou.“ Druhý den jsem to zkusil, protože mám elektrickej kartáček, vzal jsem ho do levé ruky a málem jsem si roztrhl ústa. Rutina je součástí našeho života.
Děláme spoustu věcí rutinně. Ale současně bychom taky měli začít přemýšlet, jak zaměstnat část mozku, která pracuje inovativně. Rutinní práce jsou na jednu stranu nosné, ale na druhou stranu nebezpečné, protože v té rutině se ztrácí invence. Dělám něco stokrát opakovaně, pořád dokola nic na tom neměním, jsem jak zajetej vlak. Myslím si, že jsem maximálně produktivní, ale ona to nemusí být úplně pravda. I do té rutiny bychom měli vnést část invence. Jestli to děláme správně, kouknout se zpět, jestli v tom nemůžeme něco změnit, abychom dosáhli svých cílů. Jsou firmy, které jedou v čistě rutinním módu. Ty těžko vykolejí, je to něco jako šinkanzen, který jede. Jede přesně, jede perfektně, jede naprosto jednoznačně, ale kdo jede jenom po té své jedné trati, neumí jet po jiných kolejích.
To stejný platy platí o rutině. Já za sebe jsem od té doby si vnesl do hlavy tu myšlenku, že si vždycky ten proces… ne vždycky, to bych úplně lhal. Ale někdy si ten proces rutinní znovu přehraju a řeknu si: „Nemůžu tam udělat něco jinak? Nedělám něco špatně dlouhodobě?” A tak je to i s podnikáním. Prostě jede se rutinně, takhle jsme dostali doklady, takhle se zpracovávají, takhle nám přišel materiál do fabriky, takhle se bude, takhle se s ním bude nakládat. Je to rutina, je to jednoduché. Nemusím o tom přemýšlet, jednou jsem si to zavedl, ale takhle to může zůstat. Podle mě ne. Podle mě je třeba používat mozek v celé své jedné devítině (u těch šťastnějších) a snažit se i v té rutině občas zastavit a podívat se, jestli to nejde udělat jinak. Přeji vám pěkný den.
Pavel Klein
