V kině jsem na premiérách filmů sedával v první řadě, protože jsem jej viděl první. Další řady už jej měly okoukaný.
Se stejnou myšlenkou jsem vyrazil na hory. Čím výš, tím líp. Tam přece Ježíška potkám mnohem dříve než v Polabské nížině.
Po natočení tohoto videa jsem vyrazil po krásně zledovatělé a poměrně strmé silnici výše do hor načerpat trochu adrenalinu.
Význam věty „jděte se klouzat“ dostal vyloženě pozitivní význam.
Tančit neumím, ale s autem to šlo úplně samo. Prvních pár kilometrů jsme si já i pneumatiky silnici osahávali. Vypnutím kontroly trakce začal ten správný tanec. Adrenalin stříkal ušima. V rytmu žhavé samby na ledě jsem se občas díval ze zatáčky bočním okýnkem.
Značka, že se silnice v zimě neudržuje, naštěstí odradila ostatní řidiče až na jednoho nešťastníka, který s dodávkou přijel na vrchol kopce z druhé, nezalesněné strany a na mokru. Byl rozhodnut, že ledovou silnicí sjede.
Pravda, mohl jsem závěrečné stoupání, kde už mě viděl, projet v klidu a rovně. Varování jsem mu vyslal a za rytmu samby viděl, jak auto ladně tančí a já rukama na volantu pletu vánočku. Sem tam, sem tam…
Jeho vyděšený výraz, když jsem jej stojícího ve smyku míjel, mně dával naději, že to dolů nepustí. No a pokud ano, tak nechť je mu závěj lehká.
Pavel
#vikendovyklein
