Dva dny po tornádu.
Ahoj, jmenuji se Carlos Brit a nový pán mně říká Tornádo Brit. Jsem šestiletý Výmarský ohař a vážím 50 kg. Se svoji rodinou jsem přežil tornádo v Lužicích.
Odneslo mi boudu a mé rodině celý dům. Nezbylo nám vůbec nic.
Schytal jsem hodně ran a ty museli trochu zapošít. Strašně jsem se bál o svoji rodinu i o sebe. Jsou moc smutní, nemají dům ani vinohrad, prostě vůbec nic.
Nemůžou se o mě postarat, ale já bych za ně dýchal. Vyděsil jsem se, protože jsem věděl, že mě dají do útulku. Svitla mi naděje, že se o mě postará hodná chovatelka, kde jsem se narodil. Zavolala lidem, kterým odešel jejich milovaný výmarák Nero a Ti slíbili, že si pro mě hned přijedou.
Můj pán mě odvezl do útulku a čekali jsme na ně spolu. Měl jsem hrozný strach.
Přijel pán s paní, ale já se tak bál, že jsem po nich hned vystartoval. Nemyslel jsem to zle, bránil jsem si svou rodinu a moc se bál, co bude.
Pán na mě začal klidným hlasem mluvit a paní držela v ruce dobrotu.
To by nemuselo být špatný. Nebáli se mě a začali mě hladit. Dělalo mi to dobře. Trochu mě vyděsilo, když říkali, že jsem hrozně tlustej a budou mě muset vyběhat. Moc se mi to nelíbí, protože nejsem moc zvyklej poslouchat, ale pán se tvářil tak sebejistě, že bude radost být jejich parťákem.
Můj původní pán odešel a zesmutněl jsem ještě víc. Nový pán mě vzal na vodítko a šli jsme na procházku. Přivedl mě k autu a moc rád jsem nastoupil. V autě jsem si lehnul, protože jsem byl moc unavenej.
Přivezli mě do domu s velkou zahradou, nachystali dva velké pelíšky. Asi ví, že jsem lenoch, protože jsem dostal misku s vodou na vysokém stojanu, abych se nemusel tolik ohýbat.
Vše jsem si prošel a hned si to tu zamiloval.
Chtěl jsem se jim něčím odvděčit, tak jsem si na pěstěném trávníku vybral místo uprostřed a obdaroval je velkým bobíkem. Asi se mi to moc nepovedlo, protože pán říkal, že mě budou muset naučit chodit na jedno skrytý místo, kam chodil jejich Nero. No nevím.
Teď tu ležím v pokoji na chladné podlaze, pán něco píše na počítači a pomalu usínám.
Jsem stráášně unavenej, ale spokojenej. Zkouším zapomenout na bolest a strach, když tornádo rvalo náš dům. Usínám.
